Panda velká

Co ikonky znamenají?

---

VĚDECKÝ NÁZEV: Ailuropoda melanoleuca

• Stupeň ohrožení: Zranitelný druh
• Klasifikace: Strunatci (kmen), obratlovci (podkmen), savci (třída), šelmy (řád), medvědovití (čeleď)
• Rozšíření: Asie, Čínská lidová republika, Sečuán
• Rozměry: délka 1,2 až 1,8 m
• Hmotnost: až 160 kg
• Potrava: Teoreticky všežravec, v praxi však potravní specialista, hlavní složkou potravy bambus, okrajově hmyz či vejce k nezbytnému příjmu bílkovin.

Evropské povědomí o pandách

První seznámení mezi Evropany a pandou velkou proběhlo v druhé polovině 19. století. Informace o tomto živočichovi rozšířil do Evropy francouzský misionář Armand David. Pandu si široká veřejnost pochopitelně velice rychle oblíbila. Však kdo by také nezjihl při pohledu na neohrabané zvíře, které na první pohled připomíná živoucí plyšovou hračku? Též fakt, že panda velká v podstatě neloví a většinu dne stráví zcela poklidným povalováním a přežvykováním bambusových výhonků, jen podtrhuje dojem mírumilovnosti a roztomilosti. Nesmíte se ovšem nechat zmýlit. I tyto na první pohled líné pandy jsou pořád stále jen šelmy a mohou být člověku nebezpečné. Jak ostatně dokazuje toto video útoku pandy na turistu v ZOO.

Etymologie

S relativní jistotou můžeme říci, že slovo panda si angličtina vlastně vypůjčila z francouzštiny. Už ovšem nemáme žádné přesvědčivé důkazy o původním významu či původu tohoto francouzského slovíčka. Někteří jazykovědci se domnívají, že tento výraz má kořeny v nepálštině. Nepál je totiž mimo jiné domovem pandy červené, označované v tamní mluvě slovem poonya, které znamená cosi jako "požírač bambusu". Což je samozřejmě velmi trefné. Francouzi si toto slovo pravděpodobně upravili a tak vzniklo označení panda. Pro pandu velkou se ovšem začalo používat až na začátku 20. století po objevení pandy červené a to na základě mnoha podobností mezi těmito zvířaty. Před objevením pandy červené se pro pandu velkou používalo označení medvěd černobílý. Ale časem vznikly i další názvy jako třeba panda černobílá či medvěd bambusový.

Taxonomie

Dlouhá léta bylo taxonomické zařazení pandy do živočišné říše předmětem sporů a diskuzí mezi vědci. Jak panda velká, tak i panda červená vykazují vlastnosti jak medvědů, tak i mývalů. Kam je tedy zařadit? Tuto otázku rozlouskly s konečnou platností až genetické testy. V nichž se zjistilo, že panda velká má skutečně blíže k medvědům a byla proto zařazena do čeledi medvědovití. Nejbližším příbuzným pandy velké je medvěd brýlatý z Ameriky. Též se zjistilo, že navzdory mnoha podobnostem je panda červená pandě velké příbuzná jen poměrně vzdáleně. Byla pro ni vytvořena zvláštní monotypická čeleď "pandy malé".

Anatomie

Ač je panda šelmou, tak v podstatě neloví. Drtivou většinu její potravy tvoří bambusové výhonky. Aby tyto výhonky mohla zručně odlamovat a pohodlně si je přidržovat, můžeme u ní pozorovat velmi zvláštní stavbu tlapy. Tato šestiprstá končetina má v podstatě jakýsi palec, umožňující a ulehčující úchop potravy. Pojmenování "palec" však není zrovna přesné, ve skutečnosti se totiž jedná o modifikovanou zápěstní kost.

(Pohled na pandí tlapu)

DETAILNÍ PARAMETRY PANDÍHO TĚLA

Délka: max 1,8m

Váha: cca 150kg

Výška v kohoutku: max 0,8m

Délka ocasu: max 20cm

Obvod hrudi: max 106cm

Délka zadní nohy: max 20cm

Délka ramene: max 81cm

Výška kyčle: max 77cm

(Pohled na anatomii kostry pandy velké)

Styl života

Jelikož k nasycení pandy je potřeba opravdu velké množství bambusu, nezřídka i několik desítek kilogramů za den, tráví panda hledáním a konzumováním potravy denně až 10 hodin. Pandy žíjí většinou samotářsky a pohybují se v teritoriu o velikosti do 10km. Pokud je to ovšem potřeba, tak za potravou cestují. Pandy se začínají shromažďovat až v období páření, které trvá přibližně od března do května. Pandy si své teritorium značkují a proto jednotliví dospělci snadno poznají, pohybuje-li se v okolí samec či samice. Někdy se stane, že se o jednu samici začne zajímat více samců. V takových případech se s ní nakonec spáří ten nejsilnější. Tento pár spolu setrvá jen několik málo dní a poté jde každá panda opět svou cestou. Březí samice se před porodem uchyluje do bezpečí, buď do jeskyně nebo do dutiny ve stromě. Období březosti trvá až 160 dní a samice rodí maximálně dvě mláďata. Pandy velké se dožívají až 30 let života.

Denní režim pandy

24:00 až 4:00 - spánek

4:00 - 6:00 - shánění potravy

6:00 - 9:00 - odpočívání

9:00 - 19:00 - shánění potravy a potulování se

19:00 - 22:00 - zpomalení aktivity a odpočinek

22:00 - 24:00 odpočívání a spánek

Vývoj mláďat

Mladé pandy přicházejí na svět opravdu maličké. Těsně po porodu váží sotva 100g, jsou holé a slepé. Samice mláďata kojí mateřským mlékem více než desetkrát denně a to po období trvající několik měsíců. Zhruba po padesáti dnech od narození začínají mláďata zvedat hlavu a získávat zrak. Po dalších čtyřiceti dnech jsou už mláďata schopna sama se pohybovat. Po půl roce od narození se již malé pandy začínají stravovat bambusem. Ale ještě další tři měsíce tráví v přítomnosti matky, než ji nadobro opustí.

(Pandí mládě nedlouho po narození)

Stav populace

Pandu velkou můžeme zařadit mezi ohrožené druhy. V roce 2014 se jejich populace ve volné přírodě odhadovala asi na 1 800 jedinců a dá se předpokládat, že toto číslo stále klesá. Je to způsobeno stále postupujícím narušováním jejich přirozeného životního prostředí, tj. kácení bambusových pralesů. Této situaci nijak nenapomáhá fakt, že porodnost pand je velmi chabá. Mláďata se mohou narodit maximálně dvě a skutečně jen zřídkakdy se obě dožijí došpelosti. V zajetí se krom toho pandy příliš ochotně nerozmnožují. Pandu si do svého loga zvolil Světový fond na ochranu přírody (WWF), právě pro ne příliš optimistické vyhlídky tohoto živočišného druhu.

Panda se stala národním symbolem Číny a dokonce se objevuje i na čínských mincích. Čínská vláda je hlavní ochránce pandí populace. Panda je tedy chráněná a její zabití je zločin. Tresty za lov pand jsou opravdu velmi přísné. Významná populace pand je soustředěna v čínské rezervaci Wo-lung v západním Sečuánu. Dokonce se z ní stalo dědictví UNESCO. Pandy velké můžeme najít umístěny v některých amerických a evropských zoologických zahradách, všechny jsou však vlastnictvím Číny a tyto zahrady je mají pouze propůjčeny. Navíc s podmínkou, že jakékoli případně narozené mládě se automaticky stane majetkem Činské lidové republiky. Pandy bývají propůjčeny na deset let a zoologické zahrady za ně musí platit milion dolarů ročně.

(Čínská rezervace Wo-lung je pro pandy ideálním domovem)

Zoologické zahrady, kde žijí pandy:

• Washington - Smithsonian National Zoological Park
• San Diego - San Diego ZOO
• Memphis - Memphis ZOO
• Atlanta - ZOO Atlanta
• Mexico City - Chapultepec Zoo
• Toronto - Toronto Zoo
• Berlín - Zoologischer Garten Berlin
• Vídeň - Tiergarten Schönbrunn
• Madrid - The Madrid Zoo Aquarium
• Edinburg - Edinburgh Zoo
• Čiang Mai - สวนสัตว์เชียงใหม่
• Tokio - Ueno Zoo
• Kóbe - Kobe Oji Zoo
• Shirahama - Adventure World
• Karáčí - Karachi Zoo
• Hong Kong - Hong Kong Zoological and Botanical Gardens
• Soul - Seoul Grand Park

Zajímavosti

• Na světě existuje ještě takzvaná panda qinlinská, což je poddruh pandy velké. Oficiálně uznán byl až v roce 2005. Tento druh je o něco menší než panda velká, nejnápadnější rozdíl však tví v barvě. Panda qinlinská je totiž hnědobílá.

(Panda qinlinská)

• Ačkoli je hlavní potravou pand velkých bambus, vnitřní orgány těchto medvědů vlastně vůbec nejsou uzpůsobené k jeho trávení. Daleko lépe by zpracovaly masitou stravu. Strávit bambus jim je umožněno pouze díky přítomnosti unikátní bakteriální mikroflóry ve střevech.
• Pandy nemají své vlastní místo vyhrazené na spánek. Jednoduše se rozvalí a usnou kdekoli a kdykoli se jim zachce.
• Některé teorie říkají, že pandy se zdají lidem roztomilé především proto, že nám svými vlastnostmi a chováním připomínají malé děti.